Na moři člověk přebírá odpovědnost za svůj osud tak, jak už to v dnešním světě jinde ani není možné. Mimo výdobytky civilizace, často bez mobilního signálu, bez možnosti dovolat se rychlé pomoci. A i když mobilní signál má, tak záchranka stejně nedorazí za pár minut a policie nebude na dohled. Člověk na moři je vydán na pospas rozmarům přírody a počasí, které není možné přečkat někde v suchu uvnitř bytelné budovy.

Kapitán lodi je postaven do archetypální role vůdce smečky, který odpovídá nejen za život svůj, ale za život celé posádky. A lidé na palubě svému kapitánovi věří. Věří, že je doveze v pořádku do přístavu bez ohledu na to, jak mocné jsou nástrahy moře, přírody a všech živlů, které si lze při plavbě na moři rozhněvat. Na moři je kapitán mužem, který třímá kormidelní kolo a osud celé posádky ve svých rukou a je tím mužem, který nesmí zklamat a musí dovést svou loď a posádku v pořádku tam, kam je potřeba.

Jmenuji se Jarda Foršt a už je to hezká řádka roků, když jsem stál na palubě půjčené plachetnice v Chorvatsku a v ruce držel úplně čerstvý průkaz Voditel Brodice B a přemýšlel, jakým směrem se moje mořská jachtařská cesta bude ubírat. A tehdy jsem si sám sobě dal závazek a vytyčil tajný cíl, který mi měl splnit můj sen. Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera. Byl jsem úplně zelené ucho plné dojmů, kterému bylo jasné, že na moři není víc než pouhý pulec.
A ten závazek, který jsem si dal, zněl:

Budu se snažit, abych byl co nejlepším kapitánem, budu se učit, jak jen to půjde.  Chci se naučit respektovat moře, získat k němu pokoru a svou loď vždycky dovést v bezpečí do přístavu. A až si budu myslet, že jsem připraven, odjedu do Velké Británie a složím zkoušky na titul RYA Yachtmaster.

Opravdu to tak bylo, mluvím k vám upřímně. Tehdy jsem nastoupil cestu, které byla často nelehká a trnitá, ale nakonec mě dovedla až k vytouženému titulu RYA Yachmaster. Na té cestě jsem musel překonat hodně překážek, konec konců, jsme vnitrozemský stát a už dostat se na moře stojí spoustu peněz. A to nemluvím o své angličtině. Jednou z překážek, se kterou jsem opakovaně bojoval, byl nedostatek vhodné literatury. Moje tehdy omezené jazykové znalosti mi nedovolili pořádně studovat knihy v originále, a tak bylo studium neustálý boj.

Až jsem nakonec došel k tomu, že bude lepší zkusit jachtařské knihy vydat v českém jazyce a podělit se o ně i s ostatními jachtaři. A to byl směr cesty, která začala tehdy v Zadaru a stále trvá.

Opustil jsem velmi dobře placené místo v bance a skočil do vln vydávání knih. Popis té cesty by vydal na další knihu, můj život se od základů změnil. A dovedl mě do míst a příběhů, které jsem si nedovedl ani představit. Z nejvyššího ráhnoví jsem pozoroval výbuchy sopky Stromboli, z paluby plachetnice jsem mával soše svobody v New Yorku, po vlastním kýlu jsem poznal nejstarší památky Řecka, slyšel zpěv Sirén a těsně proplouval mezi Skyllou a Charibdou. Svůj současný život považuji za velké štěstí a nikdy jsem nezapomněl, že mi k němu pomohlo samo moře. Svůj vytoužený britský titul mám, na moři trávím 3 - 4 měsíce v roce a stále se snažím se být co nejlepším kapitánem. 

A celou tu dobu se snažím vydávat knihy pro jachtaře, abych jim zpřístupnil mořské dovednosti, které přeci jen nejsou v naší zemi úplně běžné. V současnosti je těch jachtařských knih už více jak 40, a jednu z nich, která mi na mé cestě hodně pomohla, bych vám chtěl teď představit.

Je to kniha od jednoho z nejpovolanějších, a tím je britský jachtař Tom Cunliffe. Kniha se v originále jmenuje Expert Sailing Skills, já jsem jí vybral v češtině titul VELKÁ KNIHA UMĚNÍ JACHTINGU.

Váš Jarda Foršt